Nástup do hromadného vzdělávacího zařízení je jednou z nejzásadnějších životních zkušeností, která může předurčit úspěch či neúspěch jedince na jeho další životní cestě. Kdo by chtěl mít navždy trauma z cizího prostředí a nepřijetí, nebo naopak mít důvěru sám v sebe, že i náročnou změnu zvládnu? Proto je na místě věnovat tomuto transformačnímu procesu pozornost!
Nikdo do dítěte nevidí lépe, než rodina, zejména maminka. Ta dokáže odhadnout, jak náročný bude proces začleňování do nového kolektivu. Většinou zná odpovědi na otázky, jak se dítko cítí v cizím prostředí, jestli se seznamuje snadno a rychle nebo při náročnějších situacích potřebuje podporu rodinného příslušníka. Tím odhadneme, co očekávat v případě zásadní životní změny. Je dobré si uvědomit, že introverti to mají vždy podstatně složitější.
Než začneme vybírat předškolní zařízení, snažme se vcítit do role dítěte, do jeho potřeb, pocitů a zkušeností, abychom si jeho reakci na změnu snadněji představili: „Jsem dítě, které bývá často od maminky, a snáším to dobře? Mám sourozence, který bude doma s maminkou a já „za trest“ budu ve školce, aby na sebe měli více času? Znám paní učitelku a prostředí školky z dřívějška nebo jdu poprvé v životě do naprostého neznáma? Umím se sám vyjádřit cizím lidem, co potřebuji (čůrat, mám hlad, je mi vedro…)?“ Jaké podmínky v rodině dítě opustí a co ho čeká dál? Připravili jsme dítě dobře na změnu?
Je vůbec ten správný čas dát dítě do školky?
Dítě dozrálo na školku, pokud vyhledává děti ke společnému hraní, dokáže si s dětmi hrát např. venku na písku, dokáže se dělit o hračky atd. Je tedy podružné, jestli má plíny (to je spíše komplikace pro pečující personál, nicméně to není překážka pro začlenění do kolektivu). Je vedlejší, jestli potřebuje dudák, je mu 2,5 nebo 5 let - o nástupu dítěte do školky zkrátka rozhodují většinou zvyklosti, v důsledku to jsou rodiče na základě vlastní potřeby (maminka má nastoupit do práce, porodila dítě, chce mít více času na vlastní projekt atd.).
Uvědomme si, že přechod dítěte do školky je nejzásadnější změna v jeho dosavadním životě – přechází ze známého prostředí do neznámého, mezi cizí lidi, kde nebude mít žádné pojítko s tím, co dosud znalo… Taková změna může v případě podcenění situace nebo přehlížení vypjatých emocí způsobit častější nemocnost, regresi ve vývoji, trauma či vyhrocení některých povahových rysů – u přechodu do školy je dítě zralejší (starší) a má již nějaké zkušenosti s cizím prostředím mimo rodinu. Pokud se tedy domníváte, že nastal ten správný čas dát dítě do školky, máme několik doporučení:
1. PŘÍPRAVA NA ZMĚNU: S dostatečným předstihem si povídejte o tom, co s nástupem do školky přijde, co může očekávat, co bude nové, a zároveň dítě ubezpečujte o své lásce – nechcete jej odložit do školky, protože už jej nemáte rádi, ale proto, aby mělo kamarády, naučilo se důležité dovednosti, poznalo nové dospělé. Vyjadřujte dítěti důvěru, že to zvládne, vždyť i jako rodič můžete mít obavy a cítit nejistotu – není třeba tyto pocity zastírat, pokud nechcete, aby i dítě své emoce potlačovalo ;) Pokud je vám to blízké, vytvořte si s dítětem rituál, který budete využívat při loučení, a bude vaším společným symbolem lásky mezi vámi.
2. VÝBĚR ŠKOLKY: Zvažte životní styl vlastní rodiny, zda je pro vás důležité vycházet si vstříc, naslouchat si a respektovat se? Nebo je důležité, že každý má vlastní životní „prostor“, své aktivity, a sdílíte společný čas jen v nepravidelných intervalech? Budete tedy hledat školku, kde je pro vás důležitý PŘÍSTUP nebo VÝKON (typy kroužků, náplň dne a např. způsob prezentace činností)? Potřebujete zjistit dostatek informací o vybrané školce a porovnat s tím, jestli je to v souladu s životním stylem vaší rodiny.
3. PERSONÁL VE ŠKOLCE: Je ochotný s vámi probrat vaši situaci? Prověřte, jak jsou nastavena pravidla fungování mezi lidmi – za jaké dovednosti zodpovídá školka a za co rodiče („slušné chování“ - zdravení, najíst se samo, dojít na WC atd.)? Je personál dobrým vzorem pro dítě? Umí personál vhodně nastavit hranice dětem i rodičům?
4. POSTUPNÉ ZVYKÁNÍ: Pro hladký přechod dítěte z rodiny do cizího kolektivu je nezbytné, aby dítě získalo v nové prostředí důvěru. Zřídka se to obejde bez doprovodu člena rodiny (zejména maminky) – dobrý vztah k nové paní učitelce se nevytvoří během minuty, ale je předpokladem snadného přijetí do kolektivu. Mějte po ruce trpělivost, čas a víru, že to všichni zvládnou! ;) Než dítě do školky nastoupí, choďte často kolem, mluvte o tom, co ve školce asi dělají. Zkuste si domluvit několik návštěv, případně si vyžádejte několika(tý)denní společné docházení s dítětem. Ideální seznamování je i skrze různé společné akce ve školce pro děti a rodiče. Docházku ve školce postupně prodlužujte, nezačínejte celým dnem od prvního týdne!
5. TRPĚLIVOST a EMPATII – zásadní životní změna vyžaduje čas, po který všichni zúčastnění nebudou tlačit na pilu, budou vnímat a naslouchat rozporuplným emocím a leckdy změní i své plány. Neočekávejme, že ze dne na den dítě přejde z rodiny k cizím lidem a ještě s úsměvem na rtech – opak je pravdou, vaše podpora bude teď důležitější než kdykoliv předtím!
6. Buďte připraveni na zjištění, že dítě zkrátka není zralé na existenci bez vás, bez vaší všudypřítomné podpory. Třeba potřebuje už jen pár týdnů, aby se ubezpečilo o svém místě v rodině, získalo dostatek důvěry ve vás, rodiče, i v samo sebe, že novou situaci zvládne! Zvažte, jestli je důležitější nová práce teď, nebo vzájemná důvěra s vaším dítětem – když nebude moct věřit vám, že to s ním opravdu myslíte dobře a milujete jej, jak uvěří, že okolní svět k němu bude vstřícnější? Důvěra dítěte ve vnější svět se buduje léta, s láskyplnou důvěrou rodičů ve své dítě.
Pokud i nadále cítíte nejistotu, obáváte se změn nebo si nevíte se situací rady, mohu poskytnout konzultaci.
Jana Krumpholcová
tel. 734 213 122
prirodu.detem@seznam.cz